Souhvězdí Deni
Na Sahaře lilie
podobenstvím Lucie
nepřidala neubrala
oázou se stala
černobílá
jako to vidění světa
kde je poušť, prý nic neroste
"Kdo to ale vysvětlí mému vtělení?"
poznal jsem poznání
vyznal jsem vyznání
zrnka písku vytvořila dunu
snad aby stín dal růst květu
tolik vody pod malým kořínkem
skryto před bodci štírů
seskupených v náhodné útvary
jakoby život v mrtvém přilákal všechnu iluzi
projekcí do noční oblohy
.....
I souhvězdí Lilie dostalo své jméno..
Báseň Souhvězdí Deni je projekcí poezie o lásce do veršů pomocí mystična a ženského archetypu vyhnankyně z ráje, která vyvolenému procházejícímu téže vnější temnotou a pouští nabízí vstup do vlastní tajné kvetoucí zahrady.
Zapomenuté a opovržené souhvězdí navzdory svému údělu nabízí světlo a nezastupitelnou úlohu v kontextu komplexnosti.
Báseň vznikla na základě náhodného setkání neslučitelnosti. A možná proto světlo, které neslučitelným setkáním vzniklo, dalo svět znovu do pohybu.
